Výslovnost
Podobně jako v češtině, co se napíše, to se také přečte, což třeba angličtina nezná. Stačí se naučit jak se vyslovují jednotlivá písmena a nebudete mít problém přečíst jakékoliv novoslověnské slovo.
Přízvuk krátkých slov je na první slabice, stejně jako v češtině. Avšak u slov delších je tomu trochu jinak, zde se dává na vnitřní slabiku, po které následuje více souhlásek. Nicméně, novoslověnština je umělý jazyk, proto můžete dávat přízvuk tak, aby vám samotným to znělo přirozeně. U většiny Čechů to znamená ho dávat na první slabiku slova.
Abeceda
Novoslověnština používá dvě písma: Latinku and Cyriliku (azbuku). Kromě toho existuje také přepis v ASCII, řecké abecedě a dokonce i v první Slovanském písmu - Hlaholici.
V této učebnici bude používana převážně latinka, se stručným nástinem přepisu do cyriliky. Novoslověnština používá abecedu podobné té anglické, až na stejné háčky, jako má taky čeština, které se vyskytují u č, š a ž. Nenajdete v ní čárky, neboť novoslověnština nepíše dlouhé hlásky.
Latin |
ASCII |
Cyrillic |
IPA |
example |
name |
a |
a |
а
|
[a] |
ananas
|
a |
b |
b |
б
|
[b] |
babička
|
be |
c |
c |
ц
|
[ts] |
cože
|
ce |
č |
ch (cz)
|
ц
|
[tʃ] |
číst
|
če |
d |
d |
д
|
[d] |
dát
|
de |
dj |
dj |
дь
|
[ɟ] |
ďas |
dje |
dž |
dzh |
дж
|
[dʒ] |
džus
|
dže |
e |
e |
е
|
[ɛ]
|
energie
|
e |
f |
f |
ф
|
[f] |
fyzika |
ef |
g |
g |
г
|
[g] |
golem
|
ge |
h (ch)
|
h (kh)
|
х
|
[x] |
chyba
|
ha |
i |
i |
и
|
[i] |
inkoust |
i |
ie (ě)
|
ie |
ѣ (е)
|
[jɛ] |
děti, sobě |
jatj |
j |
j |
ј (й)
|
[j] |
jaro
|
je |
ju |
ju |
ю |
[jʊ] |
junák |
ju |
k |
k |
к |
[k] |
kmotr
|
ka |
l |
l |
л |
[l] |
láska
|
el |
lj |
lj |
ль |
[ʎ] |
ľudia
|
elj |
m |
m |
м |
[m] |
malíř
|
em |
n |
n |
н |
[n] |
ne
|
en |
nj |
nj |
нь |
[ɲ] |
nic, baňka |
enj |
o |
o |
о (ѡ)
|
[ɔ] |
oranžová
|
o
|
p |
p |
п |
[p] |
papír
|
pe |
q |
q |
к |
[k] |
kamarád |
kve |
r |
r |
р |
[r] |
rarášek
|
er
|
s |
s |
с |
[s] |
sova
|
es |
š |
sh |
ш |
[ʃ] |
šít
|
eš |
št |
sht |
щ |
[ʃt] |
štart
|
šta |
t |
t |
т |
[t] |
takový
|
te |
th |
th |
ѳ |
[θ] |
thing
|
the |
tj |
tj |
ть |
[c] |
tikání
|
tje |
u |
u |
у |
[ʊ] |
ubrat
|
u |
v |
v |
в |
[v] |
výška
|
ve |
w |
w |
в |
[v] |
vážka |
dvojne ve
|
x |
x |
кс (ѯ)
|
[ks] |
sex |
eks |
y |
y |
ы (ѵ)
|
[i] |
bytí |
ypsilon
|
z |
z |
з |
[z] |
záminka
|
zet |
ž |
zh |
ж |
[ʒ] |
žába
|
žet |
' |
' |
ъ |
[ɜ̆] |
velmi krátké u |
jor
|
(pomocný znak j=ь se nevyslovuje, je jen použit ke změkčení hlásek: dj = ď, tj = ť, nj = ň, lj = ľ. Jmenuje se "jer")
poznámky:
- i a y se vyslovují naprosto stejně, tak tomu je i ve spisovné češtině, narozdníl od ní však měkké i nezměkčuje předchozí souhlásku. Jsou tu proto, abychom rozlišili některé gramatické informace, například číslo a rod, nebo abychom rozeznali dvě homonyma. Pokud byste chtěli psát zjednodušeně, stačí když budete používat jen měkké i.
- Spřežka ie neboli ě. Tento znak se čte naprosto totožně jako v češtině, stejně tak změkčuje předchozí souhlásku, die, tie, nie, lie = dj+e, tj+e, nj+e, lj+e. Jinak se také může číst jako jotované e (zní to jako je). V ruštině je zapisován jako e.
- Novoslověnština má slabikotvorné l a r, které se chová stejně jako v češtině a slovenštině. Často se zapisuje jako 'l a 'r (v cyrilice ъл a ър). Některé slovanské jazyky tyto hlásky už dávno ztratily, například ruština je nahradila kombinací r, l se samohláskou (například or a ol).
- Staroslověnština (polština také) mají nosové hlásky ę=ѧ=[eⁿ] a ǫ=ѫ=[oⁿ] a jejich jotované verze. Avšak novoslověnština je stejně jako většina slovanských jazyků nepoužívá. Existuje jednoduché pravidlo jejich nahrazení: ę=ѧ → e a ǫ=ѫ → u.
( język → jezyk = jazyk, bǫdǫ → budu = budu)
- Zase připomínáme, že novoslověnština je umělý jazyk, proto zde může existovat více druhů výslovnosti, aby to každému znělo přirozeně. Není velká chyba, když změkčujete souhlásky před i. Čech si musí dát pozor na to, že se český zvuk ch píše jako h. (například hlieb = chléb)
Měkká výslovnost souhlásky oproti jednoduchosti
Východní slovanské jazyky jsou známé svojí jemností a častým jotováním. Nicméně to může být problémem pro jihoslovany a neslovanské národy. Proto se novoslověnština vyvyinula pár jednoduchých pravidel:
- Po měkké souhlásce by vždy měla následovat samohláska, aby vyslovení bylo snazší.
(e.g. nedielja = neděle, ponedieljek = pondělí, burja = bouře, večerja = večeře)
- Pokud slovo končí pouze souhláskou, preferuje se tvrdá výslovnost.
(e.g. kost = kost, radost = radost, učitel = učitel)
Samozřejmě, jsme si vědomi toho, že některé jazyky inklinují k měkčí výslovnosti. Pro slovany jsou obě dvě varianty stejně srozumitelné, tudíž je lze vyslovovat jak tvrdě, tak i měkce. (e.g. kost = kost, [kɔst / kɔsc]; on jest = on je, [ɔn jɛst / ɔn jɛsc])
- Avšak je třeba si dát pozor na slova, která svým změkčením úplně změní význam. Zde bychom se měli snažit zachovat jejich původní výslovnost a pokud se čtou měkce, měli bychom je i tak zapisovat.
(e.g. konj = kůň ⟷ kon = konec; miedj = měď ⟷ med = med)
Patalizace hlásek
Slovanské jazyky jsou známé svým změkčováním hlásek v některých situacích. Odborně se tento proces nazývá patalizace. Novoslověnský jazyk v tomto ohledu není žádnou výjimkou, ale pro zjednodušení je tento proces trochu zjednodušen, změkčujeme jen na č, š a ž.
- k→č,
- h→š,
- g→ž.
Example: človiek (člověk N), človieče! (člověče V); prah (pracht, noun), prašny (prašný, adj.)
Aby novoslověnština zněla jako přírodní slovanský jazyk, museli jsme upravit některé zvukové kombinace, které vznikli aplikací gramatických koncovek. Ty se týkají pouze měkkých souhlásek č, š, ž.
- cju→ču, cie→če,
- sju→šu, sie→še,
- zju→žu, zie→že.
Example: prositi (prosit, inf.), prosju→prošu (prosím), prosienije→prošenije (prošení, verbal noun).
Mějte na paměti, že díky změkčování nikdy nemohou být ie a ju napsány ani vysloveny po c, s, z, č, š, ž. Jedinou cestou je namísto toho říci ce, se, ze, če, še, že a cu, su, zu, ču, šu, žu.
příklad 1
( Všechna slova si můžete poslechnout na example-1.wav)
voda [vɔda] voda
hlieb [xljɛb] chléb
auto [aʊtɔ] auto, automobil
s'lnce [sɜ̆lncɛ] slunce
človiek [tʃlɔvjɛk] člověk
muž [mʊʒ] muž
žena [ʒɛna] žena
dietko [ɟɛtkɔ] dítě
imaju [imajʊ] mám
imaješ [imajɛʃ] máš
imajeme [imajɛmɛ] máme
veliky [vɛliki] veliký ( sg. m. adj.)
maly [mali] malý ( sg. m. adj.)
doma [dɔma] doma ( adv.)
jedin [jɛdin] jeden ( m.)
dva [dva] dva ( m.)
tri [tri] tři
četyri [tʃɛtiri] čtyři
pet [pɛt] pět
deset [dɛsɛt] deset
sto [stɔ] sto
příklad 2
( Všechna slova si můžete poslechnout na
example-2.wav)
Vsi ljudi rodjut se svobodni i rovni v svojem dostojenstviji i pravah.
[vsi ʎʊdi rɔɟʊt sɛ svɔbɔdni i rɔvni v svɔjɛm dɔstɔjɛnstviji i pravax] Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv.
Oni sut obdarieni razumom i sviestju,
[ɔni sʊt ɔbdarjɛni razʊmɔm i svjɛscʊ] Jsou nadáni rozumem a svědomím,
i treba jim jest postupati drug s drugom v duhu bratstva.
[i trɛba jim jɛst pɔstʊpati drʊg s drʊgɔm v dʊxʊ bratstva] a mají spolu jednat v duchu bratrství.
(article 1. of preamble of the universal declaration of human rights by the United Nations)
|